Začíná na Bílou sobotu od 9 hodin, kdy se tady koná jarmark s řemeslnými ukázkami. Lidé například uvidí, jak se dříve na Valašsku zdobily kraslice technikou zvanou gravírování, tedy vyškrabováním.
Ve skanzenu budou k vidění různé metody zdobení kraslic.
Neděle bude zaměřena na zvykosloví. Folklorní soubory předvedou velikonoční a jarní zvyky. V kostele svaté Anny vystoupí od 10:30 a od 13 hodin pěvecký sbor Catena musica.
"Program na Boží hod velikonoční je obohacen o pochovávání Mařeny jako symbol vynášení zla z dědiny a obchůzky rapačářů, klapotářů s řehtačkami," uvedl ředitel Valašského muzea v přírodě Jindřich Ondruš.
Velikonoční pondělí ukáže typický šmigrust a další vystoupení folklorních souborů.
Pohanka, brambory, zelí, jehněčí a bylinky
Valašskou kuchyni budou moci lidé ochutnat ve třech hospodách v areálu Valašského muzea v přírodě, jde například o pokrmy z pohanky, brambor, zelí a bylinek.
V Hospodě ze Zděchova v areálu Valašské dědiny připraví speciality z jehněčího masa a jarních bylinek. Zahraje tu i cimbálová muzika. V Dřevěném městečku se bude v Hostinci u Vašků podávat jehněčí guláš, pečené jehněčí se špenátovou nádivkou, pstruh s tymiánem a medvědím česnekem či borůvkové knedlíky.
"Základem řady jídel jsou zde brambory a zelí. Ne nadarmo se dříve na Valašsku říkávalo: zemáky a zelé, živobytí celé," uvedla zdejší provozní Hana Tomšejová.
Velikonoční menu složené z jehněčího masa, kopřiv a bylinek připravilo i pohostinství Na posledním groši. Lidé ochutnají i tradiční valašské frgály (koláče) a velikonoční perníčky. Typickým jídlem o Velikonocích byl na Valašsku mazanec z kynutého těsta, který se dělal ve sladké i slané variantě, velikonoční beránci a jidáše.
Vstupné na akci zůstává nezměněné, v závislosti na počtu navštívených lokalit ve skanzenu se pohybuje mezi 70 a 200 korunami za jednu osobu. Připravené jsou i rodinné, dětské či zlevněné vstupenky.
