Nové dálnice, zrekonstruovaná centra měst, pod zemí nová kanalizace a optické kabely na rychlý internet. A k tomu všemu výhody z dob socialismu, jako třeba bezplatné školky. Tak vypadá východní Německo (bývalá NDR), na němž jsou na první pohled vidět obrovské subvence, které ještě dnes, víc než dvě desetiletí po sjednocení, putují ze západu na východ země.
Celková částka už přesáhla dva biliony eur, tedy přes padesát bilionů korun, pro představu asi 40 dnešních českých státních rozpočtů. Vedle "solidární daně", kterou platí každý Němec ve výši 5,5 procenta z daně z příjmu, jsou tu i příspěvky v rámci německého systému "finančního vyrovnání" mezi bohatšími a chudšími spolkovými zeměmi.
Teď se dvě ze tří zemí, které nejvíc přispívají do rozpočtů dvanácti chudších částí Německa, Bavorsko a Hesensko, vzbouřily. A oznámily, že do konce února podají k německému Ústavnímu soudu žalobu proti současnému systému přerozdělování. Mají podle německých analytiků poměrně velkou šanci, že uspějí.
Co mám říct vlastním občanům?
Trnem v oku jim je především Berlín, který nejen že dostává ročně do svého rozpočtu tři miliardy eur (asi 75 miliard korun), ale ještě patří k nejzadluženějším spolkovým zemím Německa s dluhy přes 60 miliard eur. "V Berlíně si klidně zavedou mateřské školy zadarmo, ale my na ně ve svém rozpočtu nemáme," nechal se v pondělí slyšet ministerský předseda Hesenska, křesťanský demokrat Volker Bouffier. "Co já mám pak jako předseda zemské vlády říkat vlastním občanům?" dodává.
Na pondělní schůzce se svým bavorským protějškem Horstem Seehoferem ze sesterské CSU se po roce marných snah přesvědčit další spolkové země ke změně systému rozhodli konat. "Ukázalo se, že další jednání nemají smysl," prohlásil Seehofer s tím, že jeho země už nadále odmítá platit na hůře hospodařící spolkové státy Německa. "Platíme přes tři miliardy eur, což je polovina veškerých příspěvků," uvedl Seehofer.
"Neznamená to, že bychom nechtěli být solidární," dodal politik, který bude letos na podzim bojovat v zemských volbách o udržení se v čele desetimilionového Bavorska. Volební souboj ostatně čeká letos i Hesensko. Nejen levicová opozice, ale i němečtí komentátoři tvrdí, že si oba pravicoví premiéři chtějí bojem za peníze svých daňových poplatníků udržet pozice v čele zemských vlád.
Penězovod na východKaždý západní Němec platí ze svého platu solidární daň 5,5 procenta. Pomoc východní části Německa sice klesá, ale stále jsou to desítky miliard eur ročně, od roku 1991 přesáhla celková částka dva biliony eur. Tři nejbohatší spolkové země, Bavorsko, Hesensko a Bádensko-Württenbersko, přispívají do rozpočtu chudších spolkových zemí ročně 7,3 miliardy eur. Největším příjemcem je Berlín, který ročně dostává kolem tří miliard eur. |
"Jsme slušní lidé, neříkáme, že nebudeme platit vůbec nic," tvrdí hesenský premiér Bouffier, ale současně dodává, že by to mělo být o dost méně než dnes. V rámci "sjednocení životních podmínek" platí Bavorsko z přibližně sedmi a půl miliardy eur, jež se mezi bohatšími a chudšími spolkovými zeměmi přerozdělují, kolem 3,7 miliardy. Hesensko asi miliardu a půl.
Proti sjednocování
To je podle Seehofera nejen nepřiměřeně mnoho, ale zároveň to vede podle Mnichova na straně příjemců k plýtvání. Za jeden z příkladů uvádí nové berlínské letiště Schönefeld, jehož otevření se už několikrát oddálilo, je stále v nedohlednu a stavba se astronomicky prodražuje.
Za své jednání si Bavorsko a Hesensko už vysloužily tvrdou kritiku svých kolegů, samozřejmě především těch na východě Německa. "Nemám pro takovou žalobu žádné porozumění. Opět někdo sází na rozdělování Německa místo solidarity," nechal se už před časem slyšet premiér nejchudší spolkové země Meklenburska-Předního Pomořanska, sociální demokrat Erwin Sellering.
Plány Bavorska a Hesenska nabourává třetí velký přispěvatel, kterým je spolková země Bádensko-Württembersko. Tam je u moci koalice sociálních demokratů a Zelených, jež se odmítla k žalobě připojit. Avšak i tato zemská vláda dodala, že pokud by mohla odvádět do chudších částí Německa méně, bude ráda.
