"Nemohu zatím přinést zprávu, že již na Šumavě nejsou místa, kde i v roce 2012 očekáváme kůrovcovou gradaci," sdělil. Nárůst počtu stromů napadených kůrovcem očekává především v západní části Šumavy na území Plzeňského kraje.
"V parku máme 13 procent prvních zón, v roce 2012 ale hodláme nezasahovat proti kůrovci na zhruba dvojnásobném území, a tím se co nejvíce přiblížit zónaci navrhované v připravovaném zákonu o NP Šumava," řekl ředitel správy parku Jan Stráský. Správa nicméně nehodlá oproti loňsku snížit aktivitu boje proti kůrovcové kalamitě, ujistil.
"Oproti loňsku bude území, na kterém budeme zasahovat, asi o pět procent menší," upřesnil pro iDNES.cz s tím, že v parku bude současně méně dřevařů. "Kůrovcová těžba i počet nově uschlých stromů bude nižší než loni," dodal.
Úspory v NP ŠumavaNárodní park dostane letos o 40 milionů méně, o stejnou částku bude vzhledem k plánovanému snížení těžby nižší i výnos z prodeje dřeva. Správa parku proto omezuje většinu aktivit a nevylučuje ani propouštění. Musí totiž nově financovat také požární ochranu. |
Už loni podle něj dřevaři odstranili o třetinu méně stromů než v roce 2010 a k podobnému snížení se chce správa dostat i letos. Kromě kácení je také v plánu rozsáhlá výsadba. "Připraveno je 574 tisíc sazenic, tedy ještě více než loni. Nejvíce z nich je buk lesní a jedle bělokorá," řekl náměstek Tomáš Fait.
Duha: Chemikálie zabije i střevlíky nebo mláďata sýkorek
Bojovat s kůrovcem bude správa i pomocí chemikálií. "Jde o takzvané lapáky, což jsou špalky ze zdravých stromů, které jsou rozmístěny po lese a část z nich je napuštěna chemikálií. Není jich ale ani pětina. Kůrovec se do lapáků navrtá a v případě těch napuštěných uhyne, v případě těch přírodních je potřeba špalek včas odvézt z lesa, aby nestihl vylétnout. To zajistit je samozřejmě náročné, proto si pomáháme chemikálií," vysvětlil Stráský.
Pro použití chemikálií je potřeba výjimka ze zákona. Podle hnutí Duha ji ale oddělení státní správy národního parku udělilo nezákonně. "Chybí mu totiž důležitý posudek, který by prověřil, jestli chemické postřiky vážně neohrozí vzácné a chráněné druhy zvířat, která v národním parku žijí. Hnutí Duha se proti verdiktu odvolalo," uvedli ekologové.
Vedení parku prý upozornili, že chemický postřik nezabije pouze kůrovce, ale veškerý hmyz, který s ním přijde do kontaktu, včetně například střevlíků, lumčíků, pestrokrovečníků či chalcidek a dalších druhů, které kůrovce hubí a do otrávených kmenů za ním ve velkém přilétají.
"Ředitel Stráský a náměstek Mánek se se šumavskou přírodou nemazlí a znovu proti ní chtějí bojovat chemickými postřiky. Jedovaté pesticidy by se ale neměly používat ani v hospodářském lese, natož v národním parku. Bylo prokázáno, že v lesích, kde byly postřiky použité, kvůli tomu umírají i mláďata hmyzožravých ptáků, například sýkorek," uvedl Jaromír Bláha z Hnutí Duha.
Loni spory o hospodaření ve vzácných přírodních partiích vedly k několikatýdenní blokádě dřevařů na Modravě, policejním zásahům proti demonstrantům a soudní dohře pro některé z nich (více o událostech čtěte zde).
