Tip na dovolenouVyražte na lyže do Beskyd. S dovolenou.iDNES.cz je to tak snadné. Vyberte pobyt a odjet můžete ještě dnes. |
Izolovaná poloha masivu bez návaznosti na okolní hřebeny a velké převýšení, to byly dva hlavní důvody, proč se běžkaři Lysé hoře donedávna spíše vyhýbali. Vzhledem k nesjízdnosti čtyř z pěti hlavních přístupových turistických tras totiž měli jedinou možnost, vyrazit z Papežova, respektive Visalají po silnici na vrchol a v podstatě stejnou cestou se vrátit zpět.
Naplno se Lysá hora milovníkům bílé stopy otevřela až s vybudováním Beskydské magistrály, díky níž v okolí nejvyššího beskydského vrcholu vznikla síť pravidelně udržovaných běžeckých tras o celkové délce 28,5 km.
Začátek na Albínově náměstí
Původně jsme chtěli Lysou zdolat z Bílého Kříže. Kvůli nespolehlivosti ranních dopravních spojů za arktických mrazů jsme ale nakonec skončili na osiřelém nádraží ve Frýdlantě nad Ostravicí, odkud však také nic dalšího v dohledné době nejede.
Na Lysou jsme ale odhodláni dostat se za každou cenu. Varianta z Frýdlantu je jen jedna: 13,5 km dlouhá trasa B Lysohorské běžecké magistrály, která začíná ve výšce zhruba 750 m na lesním rozcestí zvaném Albínovo náměstí. Dostat se na toto místo je ovšem trochu fuška. Obvykle se sem chodí pěšky z Ostravice nebo od hotelu Rajská bouda v Malenovicích, kde jsou parkoviště i autobusová zastávka. My musíme vzít zavděk nejprve silnicí a pak zelenou turistickou značkou, která nás na místo přivede až po pěti nezáživných kilometrech chůze s běžkami na ramenou.
Nejprve se jde mezi domy, poslední kilometr tvoří prudký výstup lesem, jenž končí u vyhlášené stylové dřevjanky U Zbuja, kde je možné se poprvé a naposled občerstvit. Tady už nasazujeme běžky a za pár minut jsme konečně na Albínově náměstí se směrovkami, mapou a dřevěným přístřeškem.
Přes Malenovický kotel na Ivančenu
Lysohorská běžkařská magistrálaje součástí projektu Beskydská magistrála, který realizuje se svými partnery Moravskoslezský kraj za finanční spoluúčasti EU. Má podpořit běžecké lyžování, cykloturistiku a aktivní trávení volného času v Beskydech. Cílem je propojit upravované lyžařské běžecké trasy v celých Beskydech včetně jejich využití mimo zimní sezonu. Více na: www.lysa-hora.cz. |
Na Albínově náměstí nás vítá hezká, rolbou vyfrézovaná stopa a perfektní sněhové podmínky. Plni očekávání vjíždíme do stopy a těšíme se na poznání nové trasy, která vede po lesních cestách mimo letní turistické značení. První zhruba tříkilometrový úsek nás zavádí pod strmé severozápadní srázy Lysé hory, které zde tvoří výrazný údolní kuloár zvaný Malenovický kotel. Poprvé je odtud vidět špička televizního vysílače vzdušnou čarou kousek nad námi, ovšem ještě o víc než 400 metrů výše.
V Malenovickém kotli se trasa tak jako ještě mnohokrát prudce lomí a po protilehlém svahu údolí se vrací jakoby zpět. Poprvé si užíváme pár stovek metrů mírného sjezdu. Ten však brzy končí a opět se šlape do kopce, tentokrát na Ivančenu. Mezi vzrůstajícími stromy se začínají otvírat výhledy do krajiny. Je vidět severní pásmo Beskyd s Velkým Javorníkem, Radhoštěm, Kněhyní, Smrkem a Ondřejníkem, na západním obzoru se rýsuje bílá hradba zasněžených Jeseníků. Pomník na Ivančeně je schovaný pod sněhem. Vede odtud prošlapaná cesta k hotelu Bezruč, odkud je taky možné se napojit na tuto běžeckou trasu.
Lysá hora z Ivančeny
Zasněžená skautská mohyla na Ivančeně, na obzoru Jeseníky
Nekonečné stoupání na Zimný
Na Ivančeně se běžecká trasa opět prudce láme o téměř 180 stupňů a vrací se zpět směrem k Lysé, která se notně vzdálila a je vidět z úplně jiného úhlu. Asi kilometrový pozvolný sjezd je poslední oddechové místo, které si člověk může dopřát. Pak následuje už jen nekonečné stoupání. Profil trasy je sice velmi mírný, o to větší nároky ale klade na vytrvalost.
Výškové metry přibývají velmi pomalu, cesta se točí doprava a znovu doleva, vrcholek Lysé se postupně zjevuje mezi stromy z dalších netušených stran. Stoupání má pro většinu netrénovaných běžkařů natolik nepříznivý sklon, že na jednu stranu nelze nasadit stromeček, na druhou však bruslení či běh vedou k rychlému vyčerpání. Výsledkem je, že člověk jenom šoupá nohama a čeká, co bude za další zatáčkou.
Lysá hora ze Zimného
Krajinářsky ale cesta rozhodně nudná není. Postupem času se otvírají výhledy do hlubokého údolí Mohelnice, na protilehlý masiv Travného i do východních dálek, v nichž se rýsují ostré hřebeny slovenských hor. Na vlastní kůži i plíce se názorně přesvědčujeme také o tom, že severovýchodní srázy Lysé, kam v zimě za celý den nezasvítí ani na chvíli slunce, jsou ve shodě s názvem Zimný opravdu mimořádně chladné.
Po více než dvou hodinách a téměř 12 km dlouhém stoupání se konečně ocitáme na Zimném, kde se napojujeme na silnici vedoucí na vrchol. Lysá se nám sice opět notně vzdálila, tento úsek však již důvěrně známe a víme, co nás čeká.
Lysá hora, stylové občerstvení Šantán
Lysá hora - tady bude stát chata Slezský dům.
Neopakovatelný sjezd z Lysé
Popisovaná trasaAlbínovo náměstí – Malenovický kotel – Ivančena – Labažky - Zimný Lysá hora (13,5 km) – Zimný – Papežov (22 km) Stav běžeckých stop |
Ze Zimného můžete pokračovat vzhůru po rolbami vyježděné silnici, nebo zkratkami po červené značce. Volíme rychlejší a příkřejší variantu zkratek a silnici šetříme pro opačný směr, až budeme z Lysé sjíždět dolů. Za zády se nám z inverze vynořují v dálce Vysoké Tatry a Malá Fatra, vepředu se přibližuje sluncem ozářená nejvyšší beskydská hora. Za takového počasí je to úžasný výlet, na který se nezapomíná!
Vrchol Lysé hory se na podzim 2011 výrazně změnil. Chata Lysá hora, přezdívaná lidově Plesnivka, zmizela ze zemského povrchu a na jejím místě zeje protáhlá díra do země. Jsou to základy nové chaty Slezský dům (ta původní na témže místě vyhořela v roce 1972), jejíž hrubá stavba by měla vyrůst ještě letos, otevření pro veřejnost se pak plánuje na rok 2013. Provizorní náhradou Plesnivky je ubytovna Kameňák. Zahřát a občerstvit se můžete také v téměř neviditelném stylovém bufetu Šantán, zasypaném až po střechu sněhovou peřinou.
Poslední silniční zákrut – na obzoru Tatry a Malá Fatra
Kvůli rannímu zpoždění nám ale moc času nezbývá, musíme sjet rychle dolů na autobus. Navíc je nahoře opravdu hodně zima. Sjezd po silnici do Papežova v délce 8,5 km je velmi příjemný, bezpečný a rychlý. V Beskydech se mu rozhodně žádný jiný na běžkách nevyrovná! Má však i jedno velké úskalí. Zatímco směrem nahoru nám bylo pořád teplo, během sjíždění citelně tuhneme a nic moc se s tím nedá dělat.
Původně jsme chtěli Lysou horu zdolat opačným směrem z Bílého Kříže a sjet na Albínovo náměstí, nakonec jsme ale museli uznat, že takto to bylo lepší. Sjíždění na Albínovo náměstí by se tomu do Papežova nemohlo vyrovnat ani v nejmenším.
