Vojna. Jediný dochovaný komunistický lágr v Česku

Kde jinde se daly natočit sugestivní scény z lágrů pro filmy Zdivočelá země či Bumerang než na Vojně u Příbrami? Však si tu také autor scénářů Jiří Stránský odžil v 50. letech, spolu s tisíci dalších, peklo. Vítejte v Památníku Vojna, jediném aspoň částečně dochovaném komunistickém koncentráku na českém území.

Úzká silnička se kroutí vzhůru lesem, po chvíli se stromy rozestoupí a najednou jste na pasece ohraničené divnými, umělými kopci. Před vámi se naježí dvojitý plot z ostnatého drátu, k nebi se tyčí strážní věž a dovnitř projdete skrze bránu se zlověstným nápisem "Prací ke svobodě".

V Památníku Vojna, který dnes slouží jako muzeum připomínající hrůzy komunistického režimu 50. let, panuje spíše tíživé ticho. Před necelými 60 lety se tu ale ozýval zlověstný křik strážných a svistot kulek.

Napřed Němci, pak političtí vězni

Lesy v okolí Příbrami skrývají mnohé pozůstatky po dolování: po staletí se tu těžilo stříbro a barevné kovy, ve 20. století také uranová ruda. A právě uranová těžba byla důvodem, proč v této oblasti komunistický režim internoval záhy po převratu v roce 1948 tisíce převážně politických vězňů, kteří tu museli otrocky dřít při dobývání uranu.

V případě tábora Vojna to ovšem bylo o něco složitější: když sem komunisté v polovině roku 1949 nahnali v okovech první politické vězně, měla Vojna své "období záběhu" už za sebou. Tábor totiž vybudovali v letech 1947–1949 němečtí váleční zajatci a teprve poté, co na základě mezinárodních dohod odešli, zde vzniklo místo pro oponenty nového režimu. Vojna tak v sobě slučuje hned dvě ne zrovna slavná období moderních českých dějin.

Ani po zrušení pracovního tábora v roce 1961 tu nevládla zrovna idyla, prostory lágru totiž pak využívala skoro čtyřicet let armáda.

Teprve v roce 1999 rozhodla česká vláda o vybudování památníku, pietního místa připomínajícího utrpení občanů v době komunistické zvůle. Důvodem bylo hlavně to, že se jedná o poslední lokalitu s některými autenticky dochovanými vězeňskými objekty z doby komunistické perzekuce. Následovala rekonstrukce objektů a od roku 2005 je areál přístupný veřejnosti.

Hrdinové odboje vedle kolaborantů a vrahů

Při organizaci práce v Nápravně pracovním táboře Vojna, jak se zařízení v 50. letech nazývalo, používali věznitelé metody osvědčené z Jáchymovska i jiných temných míst: k politickým vězňům "přimíchávali" obyčejné kriminálníky včetně vrahů nebo bývalé konfidenty gestapa. To umožňovalo snadnější infiltraci politických vězňů a zároveň ztěžovalo vybudování podzemních organizací v táboře.

Většinu trestanců tady ovšem vždy tvořili lidé odsouzení z politických důvodů, tedy jazykem režimu "...nejnebezpečnější, zvláště státně bezpečnostní zločinci". Mezi typické vykonstruované přečiny, za které tu nevinní lidé trávili dlouhá léta, patřila například velezrada či podvracení lidově demokratického zřízení.

V lágru Vojna trávili nedobrovolně dlouhá léta mnozí českoslovenští váleční hrdinové, především ze západní fronty. Zvlášť dramatický byl osud plukovníka Pravomila Raichla, který přišel na Vojnu s doživotním trestem a v roce 1951 se odtud pokusil neúspěšně uprchnout. Útěk z komunistického žaláře se mu pak zdařil až na druhý pokus z Leopoldova.

Vězněn tu byl například i legendární československý válečný stíhač ze západní i východní fronty a úspěšný pilot Slovenského národního povstání, generál František Chábera.

Z dlouhé řady vězňů lze připomenout i některé literáty, např. Karla Pecku, katolického básníka Zdeňka Rotrekla či Jiřího Stránského, předsedu PEN klubu a autora scénářů k několika filmům s tematikou 50. let.

Lenin, Gottwald i Stalin

Prohlídkou tábora strávíte asi hodinu. Co se barevnosti týká, můžete získat pocit, že vás náhle postihl šedý zákal - šedé až šedočerné jsou totiž trestanecké baráky i haldy uranové hlušiny okolo. Jen v interiérech občas probleskne červená. Pardon, rudá.

Začněte vyhlídkou z věže, která vám dá dobrou představu o velikosti místa. Pak si za účasti průvodce projděte některé z táborových baráků. Ač jde částečně o rekonstrukci, působí Vojna velmi autentickým dojmem, a to i díky dovedně naaranžovaným interiérům.

Možná vás zamrazí při návštěvě tzv. korekce, studené místnosti z holého betonu bez vytápění, kam byli až na několik dnů zavíráni neposlušní vězni. Prohlédnout si můžete i velitelské baráky nebo třeba knihovnu až po strop nacpanou ideovou literaturou. Na hřbetech knih se to hemží Marxem a Leninem, z obrazů na stěnách tomu přihlížejí například první komunistický prezident Klement Gottwald i ruský diktátor Stalin. Ve kterém roce a zda vůbec byl Stalin taktně odstraněn, se tu ovšem nedozvíte...

Démoni komunistických lágrů v dílech Karla Pecky

Snad nikdo jiný nedokázal popsat hrůzy komunistických koncentráků tak sugestivně a přitom historicky věrně jako spisovatel Karel Pecka (1928–1997). Hořkou zkušenost ne méně než jedenácti let tvrdého žaláře, který na něj režim uvalil po neúspěšném pokusu o přejití státní hranice v roce 1949, vytěžil Pecka v řadě románů a povídkových knih. Není to ale četba, kterou byste brali do rukou večer před spaním - démoni Jáchymova a dalších bolševických lágrů by vás totiž mohli ve snu pronásledovat až do rána, takovou sílu Peckovo psaní má.

Závěr pobytu za mřížemi strávil Karel Pecka v táboře Bytíz, asi 8 kilometrů od Památníku Vojna, odkud také propašoval ven některé své rukopisy na motácích. Tak spatřila světlo světa kniha povídek Na co umírají muži. Ozvěny vězeňského pobytu v příbramských šachtách najdete i v Peckově nejslavnějším díle nazvaném Motáky nezvěstnému.

Může se hodit

JAK SE TAM DOSTAT
Památník Vojna najdete 8 km jižně od centra Příbrami. Autem jeďte z Prahy po Strakonické silnici až na odbočku Milín. První vesnice ve směru na Příbram se jmenuje Lešetice, odkud vás již navedou ukazatele přímo k Památníku Vojna. Cesta z Prahy zabere necelou hodinu.
Nejbližší železniční zastávka se jmenuje Milín, kam vlak z Prahy dojede za necelé 2 hodiny s přestupem ve Zdicích. Do osady Žežice, vzdálené 2 km, jezdí z Příbrami městský autobus. Z Příbrami dojdete do lesů u Vojny také pěšky po žluté a modré turistické značce, vzdálenost činí asi 12 km. Mapu s sebou, tábor je dovedně ukrytý v lesích.

PAMÁTNÍK VOJNA
Otevřeno: do konce října od úterý do neděle od 9 do 17 hodin, v zimě pak pouze od úterý do pátku od 9 do 16 hodin nebo po předchozí dohodě na telefonech 731 554 244 či 731 554 253, případně na e-mailu [e-mail]
Více o muzeu včetně vstupného a prohlídkových tras na: www.muzeum-pribram.cz

Zdroj: Mapy © PLANstudio

---

Co vidět v okolí

Hornické muzeum Březové Hory
Jedno z nejvýznamnějších technicky orientovaných muzeí v Česku nabídne např. prohlídku historické Ševčínské šachty, svezení hornickým vláčkem nebo průchod vodní štolou Anna z 18. století. V revíru se těžilo stříbro, barevné kovy a do 90. let 20. století také uran.

Památník poslední bitvy
Příměří mezi Spojenci a nacisty už bylo tři dny podepsané, ale tady se pořád ještě bojovalo: poslední šarvátka 2. světové války v Evropě se odehrála 11. května 1945 u osady Slivice u Milína. Událost připomíná památník tvořený dvěma žulovými pylony; do vnější stěny kostela ve Slivici je na památku zasazen dělostřelecký granát.

Svatá Hora
Silueta nejdůležitějšího katolického poutního místa Čech ovládá krajinu Příbramska z vrcholu o nadmořské výšce 588 metrů. Barokní poutní areál, dílo Carla Luraga z 2. poloviny 17. století, je spojen s Příbramí krytou chodbou. Ve svatohorské bazilice najdete mj. gotickou sošku Panny Marie Svatohorské, která je cílem poutí.

Vysoká u Příbrami
Do zámečku ve Vysoké u Příbrami, zasazeného do kouzelného lesoparku, pravidelně jezdil po dvacet let génius české hudby Antonín Dvořák. Objekt dnes slouží jako muzeum s dvořákovskou expozicí, okolí vybízí k procházkám - dojít můžete například k proslulému Rusalčinu jezírku.