Mírně zvlněnou krajinu rozsáhlé vrchoviny Nízkého Jeseníku tvoří hlavně mozaika lesů, luk, pastvin a neúrodných polí. V zimě tady bývá často nevlídně a o sníh obvykle nebývá nouze. Větrem bičované náhorní pláně vybízejí především k výletům na lyžích. Ty nejhezčí vedou do bezprostředního okolí nejvyšších vrcholů této kouzelné oblasti.
Velký Roudný
Nikoli nejvyšší, zato však nejvýraznější horou Nízkého Jeseníku je vyhaslá sopka Velký Roudný, která vystupuje nad okolní náhorní plošiny do výšky 780 m.
Kopec má status národní přírodní památky a představuje nejzachovalejší sopečný útvar na území České republiky. Rozhodnout se zdolat tuto vyhaslou sopku na lyžích znamená vybírat si z téměř "nekonečně mnoha" možností tras. Holé pláně nízkojesenické vrchoviny totiž lyžařům umožňují razit si stopu v podstatě, kudy je napadne.
Ideální dopravní prostředek pro zimní výlety kolem nejvyšších vrcholů Nízkého Jeseníku je vlak. Na Velký Roudný vyrazte z malé železniční zastávky Lomnice u Rýmařova na trati Olomouc – Opava.
Po neudržované a v zimě nesypané silničce pohodlně vystoupáte do mělkého sedla mezi kóty Kamenec a Rychtář. Po téže cestě pak vede asi 3 km dlouhý sjezd na křižovatku před Novými Valteřicemi, kde odbočíte vlevo směrem na 6 km vzdálené Roudno. Tato silnice se rovněž v zimě neudržuje, takže strach mít nemusíte ani z aut, ani o skluznici.
Z Roudna zbývá již jen strmý, avšak krátký výšlap na vrchol Velkého Roudného. Ve staré, v posledních letech zrekonstruované kapli je ukryta vrcholová kniha, informační tabule pojednává o přírodovědných zajímavostech vyhaslé sopky a z luk na úbočí je nádherně vidět Hrubý Jeseník s Pradědem.
Koncem října 2007 byla na vrcholu zprovozněna 22metrová rozhledna.
Rozhledna na Velkém Roudném
Roudno a Hrubý Jeseník z Velkého Roudného
Hlubočky v údolí Bystřice
Slunečná
Výlet na Velký Roudný lze příjemně spojit s výšlapem na nedalekou, o 20 m vyšší Slunečnou, jež dosahuje rovných 800 m, což znamená nejvyšší kótu v oblasti Nízkého Jeseníku. Mezi plejádou našich nejvyšších vrcholů patří Slunečná spíše k těm méně navštěvovaným. Většině turistické veřejnosti zůstává prakticky neznámá.
Masiv Slunečné nedaleko Moravského Berouna tvoří zarovnaný, táhlý hřbet, který se podobně jako Velký Roudný klene nad okolní plochou krajinu. Původní německý název Slunečné byl Sonnenberg, v minulosti se také užívalo staršího českého pojmenování Rosutice.
Pod vrcholem Slunečné
Přestože na nejvyšší horu Nízkého Jeseníku směřuje řada značených turistických tras, které se ve vrcholových partiích hvězdicovitě spojují, potkat zde lyžaře nebývá ani o víkendech příliš pravděpodobné. Svou roli hraje jistě i fakt, že zalesněný vrchol Slunečné je prakticky bez výhledu. Nic na tom bohužel nemění ani veřejnosti nepřístupná telekomunikační věž, převyšující vršky stromů.
Na vrcholu Slunečné
Nejkratší výšlap na Slunečnou vede opět od železniční trati Olomouc – Opava: konkrétně po červené z Dětřichova nad Bystřicí (2,5 km). Po téže značce, avšak z opačné, východní strany vede na Slunečnou cesta z Nových Valteřic. Dalšími východisky se mohou stát železniční stanice Lomnice u Rýmařova (6 km) a Valšov (13 km) nebo město Moravský Beroun (6 km).
Celý masiv Slunečné představuje vyvýšený zalesněný hřbet protažený v délce téměř 10 km. Celý je protkán sítí lesních cest a dá se v něm na lyžích naběhat spousty kilometrů.
Slunečná od Dětřichova
Červená hora
Další významný vrchol Nízkého Jeseníku vystupuje mezi Budišovem nad Budišovkou a Moravským Berounem. Jedná se o rozsáhlou zalesněnou klenbu 749 m vysoké Červené hory, v jejímž podloží se podobně jako na Velkém Roudném vyskytují vulkanické horniny - čediče.
Červenou horu lze tedy považovat s trochou fantazie také za vyhaslou sopku. Veřejnosti je však tento kopec více známý jako místo, kde se nachází naše zřejmě nejopuštěnější meteorologická stanice.
Vrchol Červené hory, ležící na hranici vojenského výcvikového prostoru Libavá, je turisticky zpřístupněný jedinou modře značenou trasou. Začíná v 8 km vzdáleném Budišově nad Budišovkou a vede do Podlesí, odkud se stáčí obloukem kolem Červené hory do Horních a posléze Dolních Guntramovic (4 km).
Nad údolím Bystřice
K meteorologické stanici na vrcholu vede krátká významová odbočka, obdobné slepé značení směřuje i k nedalekému návrší Zlatá lípa s osamoceně stojícím chráněným stromem, pod nímž údajně odpočíval generál Laudon, když zde roku 1758 přepadl a zničil pruskou zásobovací kolonu, čímž nepříteli znemožnil obléhání Olomouce.
Zatímco hlavní vrchol Červené hory je prakticky bez výhledů, od Zlaté lípy se otevírá překrásný rozhled na Nízký i Hrubý Jeseník. Zajímavým místem je rovněž památný kříž, který stojí na místě hromadného hrobu rakouských a pruských vojáků. Ke kříži vede od Zlaté lípy neznačená polní cesta.
Může se hodit
Jak se tam dostat Vlakem do Olomouce, zde přestoupit a pokračovat "osobákem" nebo "spěšňákem" směr Bruntál, Opava. Vhodnými východisky pro návštěvu popisovaných míst jsou zastávky Valšov, Lomnice, Dětřichov, Moravský Beroun a Jívová. Z druhé strany vede do nitra Nízkého Jeseníku železniční lokálka Suchdol nad Odrou – Budišov nad Budišovkou, vhodná pro nástup ke zdolání Červené hory. Tip na výlet Údolí Bystřice Řeka Bystřice pramení u obce Rýžoviště, zpočátku protéká jen mělkou sníženinou, avšak u Domašova se zařezává čím dále hlouběji do okolní lesnaté krajiiny. Postupně proměňuje své údolí v úzkou, místy i skalnatou rokli s četnými zákruty a meandry, která se táhne v délce 15 km až do Hluboček. Tato složitě přístupná část říčního údolí, kterou nevede žádná silnice, si zachovala svůj původní ráz a řadu přírodovědecky cenných jevů. Díky tomu bylo údolí Bystřice prohlášeno za přírodní park. Mapy Užitečný web |
