Vystoupil jsem na Mont Blanc

  17:57
Kdyby mi někdo před rokem řekl, že mohu na Mont Blanc, řekl bych mu, že se zbláznil. I když mě kolegové v práci, kteří zjistili, že lezu po skalách, popichovali: "Co takhle Mont Blanc?" Já jsem jim na to odpovídal, že tam se jen tak nedostanu, protože tak dobře nelezu. Zatím jsem byl jen v zimních Tatrách, ale jinak mám na svém kontě docela dost výstupů na tuzemské i zahraniční skály. Jenže než jsem se nadál, přišla nabídka.

"Co budeš dělat v srpnu," zeptal se mě kamarád Patrik. Odpověděl jsem, že pojedu na "čundr". "Odlož to, protože jedeme na Mont Blanc." O pár týdnů později se už procházíme po horském středisku Chamonix, kde jsme si koupili kšiltové čepice s nápisem Mont Blanc. V místním informačním středisku jsme si zjistili, jaké panuje v tomto období na Mont Blancu počasí. Zrovna na hoře sněžilo.

Pak vyrážíme směr zubačka a po hodině z ní vysedáme na konečné Nid-d'-Aigle ve výšce 2372 metrů. Jdeme k chtě Les Rognes ve výšce 2768 metrů. Cesta je velmi kamenitá a místy trochu strmá. Třikrát se zastavujeme, abychom si odpočinuli. Konečně jsme u chaty. Jaké na nás ale čeká překvapení! Chata je polorozpadlá a sešroubovaná, aby vůbec držela pohromadě. Šli jsme spát už v sedm hodin, ale nemohl jsem usnout. Ještě v noci totiž přicházeli další a další lidé.

Ráno vyrážíme na chatu Aigle du Gouter (3817 m). Cesta je velmi náročná, dlouhá, strmá, místy kolmá. Je zde dost volných kamenů, které padají, a proto musíme nasadit helmy. Počasí meteorologům nevyšlo - svítí sluníčko a je pěkně. Svlékáme se tedy do kratkých kalhot a třička. Místy jsou natažená lana, za která se dá dobře držet a dá se do nich cvaknout karabina na jištění.

K chatě jsme dorazili v půl třetí. Za noc platíme pouze 75 franků, protože chata je přeplněna a my musíme spát na zemi v restauraci. Vstáváme už o půlnoci. Všechny nás totiž bolí hlava. Ještě jsme se asi neaklimatizovali na výšku. Cesta nočním mrazem ubíhá pomalu, protože nám často padají mačky z nohou, a s nastoupanými metry se nám stále hůře dýchá. Jeden z kamarádů je vyčerpán - je mu špatně, točí se mu hlava a chce se mu zvracet a špatně se mu dýchá. Rozhodne se tedy, že dál pokračovat nebude a vrací se dolů na chatu Gouter.

My pokračujeme na vrchol. Zatím nepoužíváme cepín, stačí nám teleskopické hůlky. Zima je pořádná, sněží, silný nárazový vítr a je také hustá mlha. Zase to meteorologům nevyšlo. Sníh na nás namrzá tak, že kalhoty a bunda z goretextu je pokryta souvislou vrstvou sněhu. Přicházíme k chatě Refuge Bivoac Vallot ve výšce 4362 metrů. Necháváme tu hůlky a jedno lano. Všichni se navazujeme na druhé. Dalším dvěma členům naší expedice docházejí síly. Je to způsobeno hlavně psychikou. Bereme si tedy od nich batoh s termoskami a lahví vody a to nám umožňuje dorazit až na vrchol.

Ještě potkáváme skupinky lidí s horskými vůdci. Bohužel je to v nejtěžším úseku, na metr širokém hřebenu, z něhož padají kilometrové propasti na obě strany. Musím se velmi soustředit, abych nešlápl vedle cesty a neskončil na jejich dně. Vítr sílí, padál sníh a opět se dělá mlha. Viditelnost je deset metrů. Konečně vrchol! Odhazujeme batohy na zem, podáváme si ruce a smějeme se, že jsme to dokázali. Vytahujeme foťák a jednotlivě se fotíme.

Cesta dolů je rychlá a pohodlná. Všichni ale už jsme unaveni, a tak si často sedáme do sněhu a odpočíváme. Kvůli špatnému počasí přežíváme ještě jednu noc na chatě Gouter. Cena stoupla na 97 franků, místo se však nezměnilo. V 21 hodin jdeme spát a ve dvě ráno nás už budí obsluha restaurace. Horolezci, kteří vyrážejí, totiž chtějí posnídat. Po jejich odchodu si naštěstí můžeme dospat v postelích, které se tak uvolnily.   

Dolů do Chamonix scházíme známou cestou. V závěru před sebe pouštíme dvě Francouzky s pánským doprovodem. Ptají se mě, zda jsem byl na vršku. Mohu radostně přisvědčit. Gratulují, že jsem to dokázal, a přejí hodně štěstí při dalších výstupech. Poznaly totiž, že na cestu nevidím a musím chodit za některým z kamarádů.

Autor:

Nádraží Praha Vršovice

  • Nejčtenější

Svezte se nostalgickými a zážitkovými vlaky, máme jejich soupis

1. října 2021,  aktualizováno  2.5 8:08

Aktualizujeme Máte rádi vlaky a chcete zažít něco extra? Vyzkoušejte mimořádné nostalgické a zážitkové jízdy. Po...

Už toho máme dost! Jak se populární destinace perou s přemírou turistů

1. května 2024

Velké pokuty za prkotiny, deklasování turistů na chodící peněženky, vytváření organizovaného...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Český výletník: Kde Československo nezaniklo. Hranice roztrhala dvě obce

27. dubna 2024

Vždycky mě lákalo vidět, jak vypadá osada Sidonie na Zlínsku, jejíž část se „stěhovala“ na...

Poutní místa v Česku zažívají renesanci, říká autor populární knihy

26. dubna 2024

Lidé stále častěji hledají lokality, kde mohou uniknout před dnešním komplikovaným světem. Návod na...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Rekordní jeskyně světa. V unikátním žebříčku je zastoupené i Česko

2. května 2024

Po celém světě bychom napočítali více než 1 200 veřejnosti přístupných jeskyní, které ročně...

Svezte se nostalgickými a zážitkovými vlaky, máme jejich soupis

1. října 2021,  aktualizováno  2.5 8:08

Aktualizujeme Máte rádi vlaky a chcete zažít něco extra? Vyzkoušejte mimořádné nostalgické a zážitkové jízdy. Po...

Rekordní jeskyně světa. V unikátním žebříčku je zastoupené i Česko

2. května 2024

Po celém světě bychom napočítali více než 1 200 veřejnosti přístupných jeskyní, které ročně...

Už toho máme dost! Jak se populární destinace perou s přemírou turistů

1. května 2024

Velké pokuty za prkotiny, deklasování turistů na chodící peněženky, vytváření organizovaného...

OBRAZEM: Nejlepší místa na světě, kde se můžete vydat po stopách dinosaurů

30. dubna 2024

Už pětašedesát milionů let se po povrchu naší planety neprochází. Ale to neznamená, že byste je...

Natáčení Přátel bylo otřesné, vzpomíná herečka Olivia Williamsová

Britská herečka Olivia Williamsová (53) si ve čtvrté sérii sitcomu Přátelé zahrála epizodní roli jedné z družiček na...

Byli vedle ní samí ztroskotanci, vzpomíná Basiková na muže Bartošové

Byly každá z jiného těsta, ale hlavně se pohybovaly na opačných pólech hudebního spektra. Iveta Bartošová byla...

Autofotka: Sen z plakátů v kotrmelcích. Mladíček v tunelu rozbil Ferrari F40

Symbol italské nenažranosti se již skoro čtyři dekády pokouší zabít své řidiče. Jízda s Ferrari F40 bez posilovače...

Ukaž kozy, řvali na ni. Potřebovala jsem se obouchat, vzpomíná komička Macháčková

Rozstřel Pravidelně vystupuje v pořadu Comedy Club se svými stand-upy, za knihu Svatební historky aneb jak jsem se nevdala se...

Do Bolívie jsem odešla kvůli smrti rodičů, přiznala sestra Romana Vojtka

Mladší sestra herce Romana Vojtka (52) Edita Vojtková (49) je módní návrhářkou a žije v Bolívii. Do zahraničí odešla...