Podle ředitele finančního centra Jamese Tippinga počínají tyto výhody
neexistencí daně z přidané hodnoty a daní z nadhodnoty až po neexistující kontrolu deviz a téměř symbolické daně pro firmy. K tomu je třeba připočítat všechny druhy výhod při získávání firemních prostor nebo při zakládání společnosti, pokud jste málo majetný, přičemž je zajištěna důsledná diskrétnost.
To stačí, aby Španělsko, jehož pozornost tento stav vždy poutal, hovořilo o "největším centru nelegálního obchodu a praní špinavých peněz v Evropě" a obviňovalo svého maličkého souseda, že skýtá útočiště kromě jiných nastrčeným společnostem, které vytvořili šéfové ruské mafie, pyšnící se velkou mocí na Costa del Sol, nebo obchodníci s drogami z Galicie. Proto také madridský soudce Baltasar Garzón řekl, že "Gibraltar je gigantický stroj na praní špinavých peněz".
Je pravda, že před deseti lety byl Gibraltar mnohem zjevněji centrem pašování cigaret a hašiše, přičemž tyto produkty sem pravidelně v noci dopravovala celá flotila člunů, což je dnes oficiálně zakázáno. Věci se od té doby změnily. V roce 1991 byly dokonce vytvořeny organismy finanční kontroly. Nicméně se téměř neví, co se osnuje v diskrétních klimatizovaných kancelářích, kde denně uzrává úspěch financí offshore, na nichž Gibraltar založil svou budoucnost. A samozřejmě nejen finanční budoucnost.
Skála, která s oblibou připomíná, že je skrze Velkou Británii součástí Evropské unie (EU), totiž touží po politické emancipaci, kterou nelze zajistit bez ekonomické samostatnosti. Na Gibraltaru se vedlo nepočítaně šetření. Po červnové misi
Mezinárodního měnového fondu (MMF) následovaly mise EU, Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a americké Edwardsovy komise. Ale Finanční akční skupina pro boj proti praní špinavých peněz (GAFI), kterou vytvořila skupina sedmi průmyslově nejvyspělejších zemí G7, uvedla Gibraltar v roce 2000 mezi 15 zeměmi a územími s rizikem praní špinavých peněz, protože nebyl nalezen žádný důkaz.
Skála si střeží svá tajemství. "Bylo by třeba skoncovat s touto pověstí, kterou šíří Španělsko," svěřil se letos v létě předseda gibraltarské vlády Peter Caruana. "Učinili jsme v posledních letech všechna opatření, abychom poskytli nezbytné
záruky, protože úspěch naší ekonomiky offshore závisí na její dobré pověsti. Navíc žádné vyšetřování nikdy nic neprokázalo a naše zákony o praní špinavých peněz jsou přísnější než madridské.
Pokud jde o předsedu našeho orgánu finanční kontroly, jmenuje jej přímo Londýn, který za nás zodpovídá." Jedno je jisté: při své urychlené přeměně ve finanční ráj - který přispěl ke snížení nezaměstnanosti na dvě procenta a k přebytku rozpočtu rovnajícímu se 33 procentům vnitřního hrubého produktu - je Gibraltar úspěšný
i jako turistická oblast a uznává jen jedno "praní", které v velkém rozsahu provozuje, totiž očišťování své pověsti.
Turisticky nejzajímavější místem je jeskyně Saint Michel, procházející Skálou. Zde byly roku 1848 nalezyn kosterní pozůstatky neandrtálce. Davy turistů se tísní také u Herkulových sloupů. Ty byly dlouho - až do Kolumbovy éry - považovány za mezníky poznatelného světa, za nimiž už není nic.
 |
