Vlakem po Rusku

  13:27
Cestování vlakem je na území bývalého Sovětského svazu jednoznačně nejrozšířenější a nejoblíbenější druh dopravy. Velkou roli hraje jeho cena, protože vlak je bezkonkurenčně nejlevnější. Pochopitelně tomu odpovídá i kvalita cestování. V Rusku existují dvě třídy: "kupé" a "plackartnyj". Jízdenka "kupé" je o něco dražší, a poněkud paradoxně, z pohledu bezpečnosti, méně výhodná. Do uzavřeného kupé totiž může během často i několikadenní cesty kdokoliv vniknout a připravit cestujícímu nepříjemné chvilky.

Jedinou záchranou v takových chvílích bývá "načalnik vagona", obvykle rázná žena ve středních letech, která se stará o pohodlí pasažérů. Při nastupování do vagónu jí musí všichni cestující odevzdat jízdenky. Na konci cesty je zase dostanou zpět. Pokud má člověk před sebou delší cestu, nafasuje od ní za malý poplatek také povlečení a polštář s dekou. Kromě funkce klasické průvodčí tyto ženy také třeba vaří čaj a starají se o čistotu toalety. Ta se před každou stanicí zamyká a toaletní papír je k dispozici pouze prvních několik hodin jízdy. Průvodčí také dohlížejí, aby se po zemi neválely odpadky.

Nejvíce lidí cestuje třídou "plackartnyj". Lehátkový vagón je rozdělen do několika kójí se šesti místy. Horní dvě lehátka slouží pro odkládání zavazadel. Nejvýhodnější místo je úplně dole, protože pod lavicí je zároveň úložný prostor pro zavazadla, k nimž se tak nikdo nepovolaný nemůže dostat. Z horních míst nejenže člověk nemá kontrolu nad svými zavazadly a botami, ale při prudkém brždění se mu může stát, že spadne dolů z výšky zhruba metr osmdesát. Lehátka jsou navíc poměrně úzká a nepohodlná.

Zvláštním druhem vlaků jsou takzvané "električky", příměstské vlaky, jimiž se tisíce lidí dopravují každodenně z okrajových částí větších měst do centra za prací. Vagón električky není rozdělen žádnými přepážkami a průvodčího zde nepotkáte. Cestující jsou odbaveni jako v metru – už na nádražním peronu před nástupem do vlaku se prochází turnikety.

Rusové jsou zvyklí – na středoevropské poměry – na dlouhé jízdy vlakem. Cestují za prací, rodinou či známými, přičemž několikadenní cesta přes celé Rusko není výjimkou. A v rámci možností si ji dokážou co nejvíce zpříjemnit. Ve vlaku bývá málokdy jídelní vůz, a i ten kolikrát spíš "pitný". Jídlo si každý vozí s sebou, a to v několikanásobně větším množství, než kolik ho sám spotřebuje. To proto, že ruská duše je široká a pohostinná. Cizinci neznalému prostředí se může nezřídka přihodit, že se svého jídla ani nedotkne, přičemž z vlaku nakonec vystupuje úplně přejezený.

Na každé větší stanici vlak okamžitě obklopí prodavači čehokoliv. Cestou si lze pořídit třeba jídelní servis či dečky na stůl nebo župan. Ale hlavně spoustu jídla od pečených kuřat a koláčků až po zmrzlinu, ryby a chleba. Ceny mírné, prodavači zboží cestujícím doslova vnucují. Jen je třeba být obezřetný a příliš nedůvěřovat například tepelně zpracovanému masu – a vydatně desinfikovat, nejlépe vodkou. A také si neustále dávat pozor na peněženku. Proto často "načalnik vagona" odmítá prodavače pustit dovnitř. Mohlo by se stát, že po takové návštěvě by několik pasažérů postrádalo svoje věci.

Ruské vlaky jsou nekuřácké, ale je dovoleno kouřit na vyhrazených plošinách vagónů. Hlavně v zimě bývá uvnitř přetopeno, a žádné z oken nejde otevřít, jsou totiž pevně přišroubovaná. Výjimkou je léto. Když je největší parno, přijde údržbář, okno vyšroubuje a jednoduše vysadí z rámu. Někdy se stane, že se na nádraží na jedno místo prodá více jízdenek. V tomto případě je na "načalnikovi vagona", aby cestující rozesadil k jejich největší možné spokojenosti. Proto je nezbytné být s průvodčími pokud možno zadobře a vyhýbat se konfliktům s nimi.

Další zvláštností je, že vlaky vyjíždějící z Moskvy mívají v cílových stanicích až několikahodinové zpoždění. Přijíždějí-li na některé z více než deseti moskevských nádraží, dorazí většinou na minutu přesně. Veškeré nepohodlí v ruských vlacích vynahradí družnost spolucestujících. Rádi si povídají o všem možném a nesmí u toho chybět dobré jídlo a pití. Člověk tak může vyslechnout desítky zajímavých a neuvěřitelných příběhů z "velké země" a nahlédnout do mentality ruského národa.

Ukáže-li se, že je ve vagónu cizinec, okamžitě se stává středem pozornosti. Česká republika má navíc v Rusku stále ještě dobrý zvuk. Mnoho Rusů v Česku bylo nebo se tam chystá, slyšeli o krásách Prahy a Karlových Varů, a tak se zajímají, jak se žije ve střední Evropě. Pokud jim je člověk sympatický, za krátkou dobu jej osazenstvo vagónu přijme za svého a při případném incidentu (např. krádeži) se postaví za cizince, který je v pozici jejich hosta.

Autor:

Nádraží Praha Vršovice

  • Nejčtenější

Svezte se nostalgickými a zážitkovými vlaky, máme jejich soupis

1. října 2021,  aktualizováno  26.4 17:01

Aktualizujeme Máte rádi vlaky a chcete zažít něco extra? Vyzkoušejte mimořádné nostalgické a zážitkové jízdy. Po...

Jako v pohádce. Japonský park pokryly koberce modrých květů hajniček

23. dubna 2024  14:43

Turisté z celého světa míří v těchto dnech do veřejného parku Hitači na ostrově Honšú. Na 350...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Chmury otce Fouras. Pevnosti Boyard hrozí zkáza, ničí ji nápory vln

21. dubna 2024  12:36

Pevnost Boyard, která se stala dějištěm populární televizní soutěže, ohrožují rozmary počasí. Kvůli...

Velká čínská zeď začíná dračí hlavou v moři. K vidění je v Laolongtou

22. dubna 2024

Žíznivý drak přistál na břehu moře, aby se napil vody. Křivky jeho nekonečného těla dál opisují...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Poutní místa v Česku zažívají renesanci, říká autor populární knihy

26. dubna 2024

Lidé stále častěji hledají lokality, kde mohou uniknout před dnešním komplikovaným světem. Návod na...

Království mechu a červených bran. Fušimi Inari je portálem do japonské pohádky

29. dubna 2024

Kilometry tunelů z červených bran torii, hustý les, v němž vládne mech a divoká prasata, tajuplné...

Na co zírá mašinfíra: S chebským Hurvínkem po nejzápadnější trati v Česku

28. dubna 2024

Dnes se svezeme po nejzápadnější dráze v České republice. Kdysi vedla až do Německa, od roku 1945...

Český výletník: Kde Československo nezaniklo. Hranice roztrhala dvě obce

27. dubna 2024

Vždycky mě lákalo vidět, jak vypadá osada Sidonie na Zlínsku, jejíž část se „stěhovala“ na...

Svezte se nostalgickými a zážitkovými vlaky, máme jejich soupis

1. října 2021,  aktualizováno  26.4 17:01

Aktualizujeme Máte rádi vlaky a chcete zažít něco extra? Vyzkoušejte mimořádné nostalgické a zážitkové jízdy. Po...

Bývalý fitness trenér Kavalír zrušil asistovanou sebevraždu, manželka je těhotná

Bývalý fitness trenér Jan Kavalír (33) trpí osmým rokem amyotrofickou laterální sklerózou. 19. dubna tohoto roku měl ve...

Tenistka Markéta Vondroušová se po necelých dvou letech manželství rozvádí

Sedmá hráčka světa a aktuální vítězka nejprestižnějšího turnaje světa Wimbledonu, tenistka Markéta Vondroušová (24), se...

Horňáci versus dolňáci. Víme, čemu muži dávají přednost, a je to překvapení

Ženské tělo je pro muže celkově velmi atraktivní a nabízí jejich očím mnoho zajímavých partií. Největší pozornosti se...

Hello Kitty slaví padesátiny. Celý svět si myslí, že je to kočička, jenže není

Kulatý obličej se dvěma trojúhelníkovýma ušima, drobný čumáček, vousky a červená mašle na uchu. Taková je Hello Kitty,...

KOMENTÁŘ: Z Davida Černého se stal parazit. O umění už dávno nejde

Premium Když se David Černý v televizi pohádal s kurátorkou Marií Foltýnovou, spory o jeho plastiku na obchodním domě Máj...