"Když jsem konečně usínala, pořád dokola mi před očima běhalo datum narození Komenského," podotkla studentka, když se svými spolužačkami čekala na kamarádku, která jako poslední zápasila před zkušební komisí s angličtinou. Skupina už měla za sebou zkoušku z češtiny, marketingu a managementu a strojírenství.
"Tak co?" nedočkavě vítaly dívku, která třesoucíma rukama právě zavřela dveře třídy. "No hrůza. Cosi jsem jim celou dobu vykládala, ale asi to byly samé hlouposti. Nemohla jsem si vzpomenout na žádné památky okolo Londýna," svěřovala se jim Vendula Domesová, která si každou chvíli utírala zvlhlé oči.
Maturita neznamenala stres jen pro studenty. Také jejich třídní Martina Zahnášová si vytrpěla: "Z neděle na pondělí jsem spala tři hodiny, dnes aspoň šest. Až v pátek odmaturuje poslední, nesmírně se mi uleví," řekla učitelka, která se třídou studentů managementu strojírenství prožila čtyři roky.
"Když jsem ráno vstávala, říkala jsem si, hlavně ať nedostanu šestnáctou otázku. A pak jsem si ji před komisí vytáhla," přemítala nad osudem Marta Olejníčková.
Její spolužák Dušan Novosad mezitím překonával napětí přecházením dlouhé chodby. "Pro mě nebyl nejhorší dnešek, ale druhý den svaťáku, když jsem zjistil, kolik se toho mám učit," řekl.
Na oslavu většina studentů ještě nemyslela. "Společně to zapijeme na sobotním večírku," plánovala Kateřina Matoušková.
