Na prostranství u renesančního hradu mnoho velkých ohňů neplálo, to spíše nad ránem oči dnešních Keltů. Většina z nich si také své životní družky vybrala předem, zato piva, medoviny a hlavně hudby bylo dost a dost.
Sedmý ročník ve znamení novinek
Festival keltské kultury Beltine 2001 se konal již posedmé a letos měl hned několik novinek a zajímavostí. První z nich bylo samotné místo konání. "Nesovický zámek je dlouhodobě uzavřen a veřejnosti bude zpřístupněn - patrně na delší dobu - právě jen na tuto jedinou noc," uvedl za pořádající Bratrstvo Keltů jeho "vedoucí" Tomáš Křivánek. Návštěvníci si tak mohli projít část bílé budovy. Mnoho k vidění v ní nebylo, ale poletující děti byly evidentně nadšeny sálem i ochozem. Velký sál hradu byl také záchranným místě v případě deště. Naštěstí jej nebylo nutné použít, protože počet návštěvníků Beltinu a kapacita sálu si rozhodně neodpovídaly.
Další novinkou pak bylo uspořádání navlas stejné akce na slovenské straně. Českou část festivalu tak zahajovali slovenští kolegové, kteří se poté přemístili na bratislavský hrad a naopak. Komplikace žádné nenastaly a vše klapalo jako na drátkách.
Dnešní Keltové
Přestože je Beltine čistě noční záležitostí (začalo se v pondělí ve 20 hodin a ukončena byla akce v úterý v poledne), věk návštěvníků nesovického zámku se pohyboval od batolat po sedmdesátníky.
Stejně jako bylo různorodé osazenstvo věkem, stejně tak zaujalo ustrojení. Dobové oblečky neměli jen obyvatelé keltské vesničky v blízkosti hradu - pro ně byly povinností, ale také normální návštěvníci. Děvčata chodila v širokých lněných šatech, hoši s kostkovanými kilty okolo pasu byli jako vystřižení ze skotských hor. Nechyběly amulety, přívěsky, čelenky. "Začalo to keltskou hudbou, kterou jsem si hned zamiloval. Pak už jen logicky přišel zájem o celou kulturu. Být tu bez sukně asi ani nejde," vysvětloval své ustrojení čtyřiadvacetiletý Jiří Beránek z Pelhřimova.
Kromě běžně oblečených lidí se také v davu sem tam objevilo sako, slavnostní šaty a na přístupové cestě občas zaklapaly i vysoké podpatky. Přestože Keltové byli bojovným národem, se kterým si občas nevěděli rady ani neméně výbojní Římané, dnešní Keltové se chovali ohleduplně a permanentní úsměv nebyl vzácností. Dokonce i hodinovou řadu na občerstvení zvládli bez velkého brblání.
Jak se žilo před 2000 lety
Návštěvníci Beltinu měli poměrně velký výběr možností, jak noc strávit. Kromě velkého pódia, kde se odehrával hlavní program, mohli zamířit pod hradní ochoz, kam pořadatelé soustředili komornější program - přednášku či vystoupení harfenistky. Hned vedle hradu rozbili členové sdružení Keltoi vesničku, ve které se mohli návštěvníci dozvědět, jak žili jejich předci před více než dvěma tisíci lety. Našli zde historickou kovárnu, ukázky bydlení, oblečení, pečení chleba, výroby keramiky, lití bronzu, ražby mincí, sedlářství, tkaní a dalších řemesel.
Velkou atrakcí byl přístřešek skupiny Saltatio Vitae, která se věnuje mimojiné rituálním malbám na tělo. Takže účastníci nabrali na divokosti i díky pomalovaným tvářím, krkům či rukám.
Rytmem až do extáze
Nejdůležitější částí festivalu Beltine 2001 pak bylo pódium a přilehlý amfiteátr, kde se po celou noc střídala jedna kapela za druhou. Celý program zahájily po osmé hodině večerní slovenské skupiny. Z reakcí návštěvníků bylo poznat, že keltskou hudbu mají opravdu rádi a přijeli sem kvůli ní, jelikož tancovali okamžitě při prvních písničkách. Slovenský blok zakončila skupina Keltieg, která se také stala spolupořadatelem prvního ročníku Beltinu na slovenské straně, a taneční skupina Petronella, která patří k nejlepším v Evropě.
Velice dobrým pořadatelský tahem bylo připevnění velkého promítacího plátna na bok pódia. Tancechtiví - a že jich nebylo málo - totiž okamžitě zaclonili výhled všem sedícím a ti tak mohli díky dvěma videokamerám a přímému přenosu sledovat vše, co se na pódiu děje.
Po půl jedenácté se hlavní scéna na více než hodinu odmlčela, aby ji technici a zvukaři připravili na největší hvězdu letošního ročníku - galicijskou skupinu Luar Na Lubre. Jelikož se jedná o opravdovou špičku, příprava se trošku protáhla a program tak nabral mírný skluz. Ovšem zážitek z vystoupení, které osmičlenná kapela předvedla, dalo dlouhému čekání okamžitě zapomenout. "Přestože se Galície nachází na severu Španělska, považujeme ji za jih keltského území," vysvětloval harmonikář, dudák frontman skupiny Bieito Romero. Přestože kapela vystupovala kupříkladu s Mikem Oldfieldem, angličtina nebyla jejich silnou stránkou, ale s obecenstvem se rukama nohama dorozuměla a dovedla si udělat atmosféru během první písničky. Řízné dupáky střídaly melodické balady, všemu dominoval keltský buben, typické dudy, flétny a housle. "Všichni jsme Keltové! Díky, jste dobří," zakončil hodinovou hudební smršť Romero.
Skupina nepřinesla jen skvělou náladu a hudbu, ale některým návštěvníkům také nemilé překvapení. Jelikož uličky okolo přístupové cesty k hradu byly doslova obleženy auty a to i tam, kde vůbec neměly stát, autobus odvážející galicijské hvězdy, tři z nich pěkně pochroumal.
A opět nastala pomlka - odnést nástroje, připravit další skupinu. "Nějak se nám to zdržení nedaří stáhnout, ale budeme muset, jelikož opravdu musíme skončit ve dvanáct a s takovou bychom vám posledního Honzu Hrubého jen ukázali na jevišti a musel by odejít," poznamenal jeden z moderátorů Jiří moravský Brabec. Vytleskávání následující Asonance však skluz ještě prohloubilo.
Stejně jako Luar na Lubre nadchla posluchače mezi třetí a čtvrtou hodinou ranní Českomoravská hudební společnost, která měla původně vystoupit již o půlnoci. Parket pod pódiem byl dokonce plnější. "Jsou to démoni," vzdychla nadšeně jedna z tančících dívek. Velké ovace způsobilo nečekané vystoupení Vlasty Redla, který se na festival přijel jen podívat, ale k Čechomoru se na tři písničky přidal.
I brzy nad ránem se nezdálo, že by návštěvníci byli nějak zvlášť unaveni. Někteří sice spali, kde se dalo - plné spacáky deset metrů od pódia nebyly ničím nezvyklým, ale většina ze dvou tisích novodobých Keltů si svůj svátek prožila až do konce.
Příští rok se Beltine opět přestěhuje do Čech, ale za dva roky se na Moravu vrátí. "Pokud vše dobře dopadne, patrně zakotvíme ve Slavkově," dodal Tomáš Křivánek.
 Festival Beltine v Nesovicích na Vyškovsku, kde vystupovali hudebníci hrající keltskou hudbu |
 Na festivalu v Nesovicích na Vyškovsku byly k vidění i ukázky ze života Keltů |
 Na festivalu Beltine v Nesovicích na Vyškovsku byly k vidění i ukázky ze života Keltů |
 V Nesovicích se na festivalu Beltine hrála stará keltská hudba |
