Ti druhý den ráno všechny uprchlíky postříleli. Přitom ovšem těžce zranili rukojmího, který je nyní v kritickém stavu. Akce vyvolala značné pobouření a množství otázek. Jak se k vězňům dostaly zbraně? Jak to, že zásahová jednotka střílela na auto, kde byli tři rukojmí? Proč zásah připomínal spíše hromadnou popravu než snahu o zadržení uprchlíků?
Na první otázku je vcelku snadná odpověď: špatně placení vězeňští dozorci si běžně přivydělávají tím, že vězňům prodají, co si zamanou. Právě to, že byli ochotni jim poskytnout i střelné zbraně, které vrazi nakonec použili proti jim samým, vyvolalo největší pobouření. Debaty ještě neutichly, když si pozornost vyžádal další útěk, tentokrát z nemocnice. Někdejší šéf bombajského podsvětí Čhóta Radžán, který má jen v Indii na svědomí desítky vražd, byl v Bangkoku zraněn během přestřelky s konkurenčním gangem. V místní nemocnici ho u lůžka nepřetržitě strážilo sedm policistů. Přesto záhadně zmizel. Podle oficiální verze sešplhal ze čtvrtého patra po prostěradle a před útěkem hlídkující policisty omámil.
Gangster ovšem o svém útěku nemlčel a před opuštěním Thajska vydal přes svého právníka toto prohlášení: "Je překvapivé číst v tisku o mém údajném útěku po prostěradle. Vážím sto kilogramů a byl jsem těžce zraněn. Neprchl jsem oknem, jak někdo tvrdí, ale odešel jsem po svých vedlejším vchodem do připraveného auta. Stálo mě to v přepočtu 25 milionů korun, které jsem zaplatil generálovi z thajské cizinecké policie." Jeho prohlášení vyvolalo poprask. Cizinecká policie sice všechno okamžitě dementovala, ale ostrá pachuť zůstala. Podle pozorovatelů je jisté jedno: dokud bude v Thajsku platit, že správná suma peněz do správné kapsy zařídí i nemožné, musí se thajská veřejnost připravit i na další záhadná zmizení.
