Bájný vrch Třemšín

- Nejvyšším vrchem jihozápadní části Brd, tzv. Třemšínské vrchoviny, je historií a pověstmi opředený vrch Třemšín. Třemšín je 827 metrů vysoký kopec, který je z jedné strany tvořen poměrně strmými svahy a z druhé strany širokým hřebenem. Je obklopen velkým pásmem hlubokých lesů převážně smrkových, občas promísených listnáči. Tyčí se asi 90 kilometrů jihozápadně od Prahy a osm kilometrů jihozápadně od Rožmitálu pod Třemšínem. Na jeho vrchol vede množství cest a několik turistických značek.

Jedna z možností jak se dostat nejlépe na jeho vrchol je od parkoviště z hájovny »Na Dědku«, odkud je to po červené a později i po modré asi tři kilometry, s převýšením necelých 200 metrů. Historie Třemšína se datuje již z pozdní doby bronzové, z 8. 10. století před naším letopočtem. Tehdy zde stávalo keltské hradiště. Z něj zbyly kamenné valy, místy až několikanásobné. Ve 14. století zde byl postaven gotický hrad, který rychle pustnul. Na konci 15. století chtěl Lev z Rožmitálu dát zpustlý hrad opravit, avšak pro nedostatek peněz k tomu již nedošlo. Z hradu zbyly pouze základy dvou bašt a věže s příkopem, přes který dnes vede kamenný most. Hradní zřícenina velice utrpěla při úpravě vrcholu v 19. století arcibiskupem Salmem. V roce 1771 byla nad zasypanou hradní studnou postavena kaplička, která zde stojí dodnes. V době národního nadšení, zvláště pak v letech 1861 a 1863, se stal Třemšín cílem národních poutí, kdy se zde shromáždilo na pět tisíc účastníků. V té době se zde také začala rozvíjet turistika, byla tu postavena bouda s občerstvením a palandou pro přespání. Tehdy byl z vrcholu nádherný rozhled na panorama Šumavy, Českého lesa a další místa. Z vrcholových partií Třemšína jsou dnes pouze dílčí výhledy. Asi 50 metrů severně od rozhledny je skalka s kamenným mořem, odkud je pěkný výhled na protější masiv Brd. K Třemšínu se také váže řada pověstí. Jedna praví, že původní hradní pán byl zaklet čarodějnicí a proměněn v obra, který prý když zemřel, obrostl mechem a dodnes tady někde spí. Jiná hovoří o pokladu, který je ukryt v hradní studni a je hlídán lesním skřítkem. V hradním příkopu je prý také otvor do tajné chodby, kde jsou ukryty peníze a která vede na nedaleké návrší Kobylí hlava. Tam jsou také patrny zbytky tvrziště s příkopem a valem. V blízkosti Třemšína je 753 metrů vysoký vrch Štěrbina, pod jehož vrcholem stojí mohyla Jakuba Jana Ryby, který zde 8. 4. 1815 ukončil svůj život sebevraždou. Tento významný hudební skladatel složil celkem 1400 skladeb, z nichž nejznámější je Česká mše vánoční.

Kaplička byla v Třemšíně postavena v roce 1771.