Přiletěl jsem na káhirské letiště a horské dusno rozpálené africké noci mne málem vehnalo zpět do klimatizovaného letadla. Lidé byli přeochotní, jen jsem maličko znervózněl, když taxikář doslova proletěl už čtvrtou křižovatku na červenou rychlostí přes 140 km/hod. Požádal jsem ho, ať alespoň rozsvítí světla v té tmě. Káhira - jedna z největších světových megapolí s 20 miliony obyvatel mne okouzlila. Říká se, že Afriká vás vždy něčím překvapí, ale nádherné pyramidy - to je doslova pastva pro oči Evropana. A však největší překvapení mě čekalo až doma. Když jsem totiž dostal do rukou svoji fotografii před pyramidou, zjistil jsem, že na ní mám kolem sebe auru. Navštívil jsem desítku zemí čtyř kontinentů, ale s něčím podobným jsem se doposud nesetkal. A tak člověk až doma pochopí, že sedminásobný výpadek proudu v hotelu po návratu z pyramid nemusí být pouhou náhodou...
5. října 1999
