24 hodin ve Würzburgu

-
Posunující se kolony aut a neustále se míhající expresní vlaky dávají tušit, že W ürzburg ležící hluboko v německém vnitrozemí představuje důležitou dopravní křižovatku. Kdo však ví, že patří především ke středobodům vinařství, baštám vědy a pokladnicím architektury?

Když v roce 1895 objevil v laboratoři zdejší univerzity W ilhelm Conrad Röntgen zázračné paprsky, které umožnily lékařům poodkrýt taje lidského těla, jenom potvrdil vynikající pověst W ürzburgu coby centra vzdělanosti. Tak tomu ostatně zůstalo dodnes. Ale jak se na starobylé univerzitní město sluší, nabízí návštěvníkovi nejen potěchu ducha, ale i oka a chuti. Postarají se o to především unikátní stavby, o které tady člověk doslova zakopává na každém kroku, a svahy vinic kolem města, jejichž úroda končí v lahvích s ušlechtilým mokem. Je toho víc než jen na čtyřiadvacetihodinovou návštěvu, ale to podstatné se dá vidět i za intenzivně prožitý půlden. Kdo miluje starou Prahu, přijde rychle na chuť i W ürzburgu. Sice trochu německy strohý, ale jinak jako by svým rozložením české metropoli vypadl z oka. »Staré město« na pravém břehu řeky je plné katedrál, měšťanských domů a romantických zákoutí. Stačí přejít po Starém mostě s vážně se tvářícími sochami na druhý břeh, a ejhle! Zdejší »Petřín« je také plný mileneckých dvojic a na to vše z výšky shlíží majestátní pevnost Marienberg. I posezení tu bývá příjemné, ale na rozdíl od Prahy ceny mírné - láhev dobrého franckého vína už od deseti marek.


Témata: Německo, Socha, Vlak