Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


107 mostů na 430 km Vltavy: které jsou nejzajímavější?

aktualizováno 
Naši nejdelší a nejznámější řeku jistě nemusíme nijak zevrubně představovat. Zamysleli jste se ale nad tím, kolik mostů přes ní vede? Podle Wikipedie napočteme na 430 km dlouhém toku 107 mostů, mostků, lávek a přehradních hrází.

Podolský most - Podolský most | foto: Jan Hocek

Přítomnost a všestrannou užitečnost mostů a lávek dnes bereme jako samozřejmost, těžko však spočítat, kolik úsilí, stavebnického umu, odvahy i uměleckých vloh bylo vynaloženo, abychom dnes po nich mohli přecházet pěšky, přejet je na kole nebo jen tak prosvištět v autě.

Na celém toku Vltavy najdeme bezpočet mostů, které i dnes stojí za naši pozornost. Vydejme se tedy po jejím proudu a zastavme se u některých z nich.

Kousek od pramene

Na svém horním toku vypadá matka našich řek jako obyčejný horský potůček. První most přes ni většina lidí ani nezaregistruje – mostek přes Teplou Vltavu leží asi 3 km od pramene, kousek od soutoku s černohorským potokem a leží na turistické trase Kvilda – Prameny Vltavy. V zimě přes něj uhánějí běžkaři, v létě slouží cykloturistům a pěším výletníkům.

Vltava je tady asi metr široká a její tmavě hnědá voda připomíná díky výluhům z rašeliny čaj. Tady je ještě absolutně čistá, ale už za několik kilometrů v obci Kvilda spolkne první příděl splašků... 

Vltava

Vltava u prvního mostu přes Vltavu

Rechle pod Lenorou

První pozoruhodný most najdeme pod obcí Lenora. Krytá dřevěná lávka se šindelovou střechou, lidově nazývaná "rechle“, pochází z roku 1870 a jejím posláním byla pomoc při splavování dřeva ze šumavských lesů.

Jak rechle fungovala? Za nízkého stavu vody se skrz otvory v podlaze rechle spustily kolmo dolů tyče. Ty pak splavované dříví zadržovaly až do doby, než z okolních jezírek dorazila vyšší vlna, která pak zadržené dřevo odnesla až do papíren ve Větřním nebo Loučovicích.

Zajímavý termín "rechle“ pochází z němčiny "der Rechen“ v překladu hrábě a označuje vlastně velmi trefně funkci "rechlí“. Dnes most znají zejména vodáci splouvající úsek Teplé Vltavy z Lenory na Soumarský most.

Krytá dřevená lávka pod Lenorou

Krytá dřevěná lávka pod Lenorou



Klikněte na mapu



VLTAVA
  • Plocha povodí: 28.090 km²
  • Délka toku: 430 km
  • Průměrný průtok u ústí: 150 m³/s
  • Výškový rozdíl mezi pramenem a ústím: 1.016m

Nejdelší krytá dřevěná lávka u nás

Pod Lipenskou přehradou svírá Vltavu hluboké balvanité údolí Čertových proudů, po většinu roku bohužel vyschlé. Tekoucí voda se opět objevuje pod hrází Lipno II v obci Vyšší Brod. Tady začíná jeden z nejhezčích úseků Vltavy, oblíbený zejména mezi vodáky a sportovními rybáři.

Řeka se klikatí zalesněným údolím k Českému Krumlovu, na jehož předměstí přes ni vede naše nejdelší krytá dřevěná lávka o délce přes 100 metrů se zajímavým půdorysem tvaru "L“. Je to opět již zmiňovaná rechle, tato je ale nejenom delší, ale ještě o pár desetiletí starší.

Následuje 10 mostů a lávek českokrumlovských, klenoucích se přes divoce kličkující řeku spoutanou kamennými nábřežími a středověkými budovami města.

Český Krumlov

Nejdelší krytá dřevěná lávka u nás na předměstí Českého Krumlova

Přehradní giganti

Když Vltava opustí České Budějovice a doputuje k Týnu nad Vltavou, má za sebou více než polovinu cesty ke svému ústí do Labe. Od tohoto místa až ku Praze pak tok kvůli kaskádě přehrad Orlík – Slapy zásadně mění svůj charakter a místy se rozlévá až do několikakilometrové šíře.

Zdejší mosty jsou tedy monumentální, o čemž se přesvědčíme hned u vesnice Podolsko, proslavené dvěma mosty. Původně zde sloužil empirový řetězový most postavený v letech 1847-1848, před zaplavením údolí byl ale v roce 1974 přenesený na řeku Lužnici k Stádlci, kde dodnes funguje jako unikátní technická památka.

Stádlecký most

Stádlecký most 

Brána do nebe

Moderní most u Podolska, postavený v letech 1938 - 1942, potom představuje vyvrcholení našeho předválečného stavitelství. Pro svou vznosnost a lehkost byl Podolský most někdy přezdívaný "Brána do nebe" a svým 150 metrů dlouhým hlavním obloukem patřil ve své době k největším v Evropě. V roce 1938 získal projekt na stavbu mostu dokonce zlatou medaili v Paříži  (most viz. hlavní foto článku).

Technický div světa

Také Žďákovský most, ležící o pouhých 22 km dále po proudu Vltavy, byl po dostavění nazýván technickým divem světa.

Ve své době největší jednoobloukový ocelový most překlenul na konci 60. let hladinu Orlické přehradní nádrže nedaleko Orlíka nad Vltavou a stal se jednou ze stavebních dominant celého středního Povltaví. Jeho délka je 540 m, hlavní oblouk má o rozpětí 330 m a podpírá konstrukci vedoucí ve výšce 50 m nad hladinou jezera.

Bez zajímavosti není ani to, že most nese jméno po osadě Žďákov u Chrástu, která byla přehradou zatopena a zmizela z povrchu zemského.

Žďákovský most

Žďákovský most

18 pražských mostů

Pod Štěchovickou přehradou opouští Vltava divoké údolí středního Povltaví a nezadržitelně směřuje ku Praze.

Každý z 18 pražských mostů a lávek je něčím zvláštní a unikátní. Ať už je to moderní Barrandovský most - největší, nejširší, nejšikmější a také nejrozsáhlejší mostní stavba v Praze; nejkratší Čechův most od architekta Kouly, patřící k nejkrásnějším secesním mostům v Evropě, nebo Negrelliho viadukt – druhý nejstarší pražský most a zároveň nejdelší most, který byl svou délkou 1110 metrů do roku 1910 i nejdelším mostem Evropy.

Pražské mosty

Král mostů

Králem pražských mostů je ale bezesporu proslulý Karlův most. Svědčí o tom i fakt, že ročně po jeho dláždění přejde mnoho milionů lidí. Není sice naším nejstarším mostem (tímto primátem se pyšní most přes Otavu v Písku), ale rozhodně patří k nejnavštěvovanějším památkám u nás.

Ačkoliv dnes přes Karlův most mohou přecházet výhradně pěší, o jeho nadčasovosti svědčí i fakt, že v minulosti tu mohly projet i čtyři kočáry vedle sebe.

Základní kámen slavnostně položil Karel IV. 9. července roku 1357 a stavba mostu se táhla téměř do konce 14. století. Most, úředně nazvaný mostem Karlovým teprve od roku 1870, byl vybudován poněkud jižněji od místa, kde předtím spojoval oba vltavské břehy starší most Juditin. Karlův most je 9,40 m široký, 515,7 m dlouhý, spočívá na šestnácti polokruhových obloucích a z obou stran jej ohraničují mohutné věže.

Praha, Karlův most

Až do roku 1841 byl Karlův most jediným přechodem přes Vltavu. Považujme si tedy současného "luxusu“ desítek novějších mostů, které nejenom, že nám usnadňují cestování, ale často jsou i něčím navíc – ukázkou řemeslného umu nebo ozdobou krajiny.

Text a foto: JAN HOCEK, www.hocek.cz

Autor:




Nejčtenější

Na parkovištích v Dolním Adršpachu stálo asi tisíc aut (14.8.2017).
Turisté v autech zahltili Adršpach, policie odkláněla Poláky z přechodu

Stovky turistů v autech zablokovaly kolem poledne příjezdové cesty do Adršpachu a Teplic nad Metují na Náchodsku. Policie odkláněla dopravu na některá...  celý článek

Film Dovolená s Andělem trefně popsal odborářské rekreace.
Dovolená nejen s Andělem. Odborářské rekreace dělnický lid miloval

Kdyby v létě 1952 revizor Gustav Anděl nevyjel do zotavovny Jezerka, dnešní generace by zřejmě netušily, jak tehdejší odborářská rekreace vypadala.  celý článek

Hydroelektrárna Spálov v detailu. Po předešlé domluvě si ji můžete prohlédnout...
Putování krajinou skla. Na kole za největším podzemním jezerem Česka

Železný Brod bývá označován za ideální turistické rozcestí Českého ráje, Jizerských hor a Krkonoš. Byla by ovšem škoda vyrážet za tak dalekými cíli a...  celý článek

Čeští turisté se koupou na Makarské. K moři do Chorvatska jich ročně míří skoro...
A zase to Chorvatsko. I letos bude pro Čechy nejoblíbenější destinací

Chorvatsko bude letos podle Asociace cestovních kanceláří opět nejoblíbenější destinací českých turistů - stejně jako loni a spoustu předchozích let. Asociace...  celý článek

Estonský hrad Kuressaare (Arensburg)
100 POHLEDŮ: Důstojníci na procházce u hradu v Kuressaare - Arensburgu

Pro období let 1890 až 1914 se vžilo označení Belle Époque - „krásná doba“. Právě v tomto období vznikla většina fotografií, které jsme zařadili do seriálu 100...  celý článek

Další z rubriky

Nejvyšší kóta Devíti skal
Nejhezčí kout Vysočiny i parádní skály. Jarní výlet do Žďárských vrchů

Roztodivná skaliska trčící ze země do úctyhodných výšek jsou pro Žďárské vrchy typické. Některá převyšují okolní stromy a poskytují nádherné pohledy do dálek....  celý článek

Soutok Odry a Olzy (vpravo)
Divoké meandry i nejmenší náměstí. Hezký výlet k soutoku Odry a Olše

Výlet plný drobných ale nečekaných objevů vás zavede k nejnižšímu místu Slezska na soutoku Odry a Olše. Cestou spatříte divočící řeku, nespoutané meandry a...  celý článek

Nenáročný okružní výlet na jihovýchodním okraji Žďárských vrchů poblíž Bystřice...
Z Víru do Víru přes tři krásné hrady. Jarní výlet, který naláká

Přelom března a dubna je jako stvořený pro objevování starých hradních zřícenin. Absence listí na stromech umožňuje mnohým z nich právě teď představit svou...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.