Jedna zkušenost z cestování. Byl jsem na výletě po Kypru. Při procházce jsem narazil na 2 žebráky. První byla slečna kolem 25 z Lotyšska. Když jsem, ji vyděl, tak sem neodolal. Měla spálený obličej, rozpraskané rty a batoh za sebou ale jinak čistá a upravená. Klasická cedulka s Chtěla jsem pracovat, nenašla práci a nemám na cestu s5. Nemám problém se podělit s lidmi o to, co vydělám. Nicméně peníze nedávám. Vyndal jsem z batohu 1.5 lahev vody a dal jsem ji jí. V té chvíli se ji rozsvítili oči. Chvilku jsem si s ní povídal, a když jsem odcházel, popřála mi hezký den. To mě zlomilo a vyndal jsem peněženku a dal jí par Eur. Večer jsem narazil na druhého žebráka. Zašlí špinavý, starší pán místní. A jestli nemám pár Eur. Říkám že nemám ale vyndávám opět láhev vody z batohu a on vodu nechci... . Tak jsem si tak říkal jaký je rozdíl mezi lidmi kteří potřebují pomoc a kteří ne? Velkou radost jim udělá láhev vody za 80 centů.

Nechápu, proč bych měl žebrat někde na ulici o peníze. Buď na to mám a jedu a nebo nemám a jdu na výlet na Šumavu. Ekonomická situace lidí v JV Asii je obecně horší než lidí ze střední a západní Evropy takže nevidím jediný logický důvod proč to dělat.

Pokud jde o sponzoring něčí cesty tak to už nechápu vůbec. Pokud má někdo pocit, že neví co s penězi je to jeho věc a ať klidně na takovou akci přispěje. Ale já spíše nechápu tu drzost o ty peníze žádat. Přijde mi to jako ubohost.

něco jiného crowfunding pro projekty, které chtějí něco vyvinout a pak prodávat. To bych řekl, že se dá celkem dobře pochopit.

.

Zamýšlel jsem se nad tím na nádraží, když po mě chtěl žebrák 20kč. 100 lidí mu dá za den 20Kč. To je 100 x 20 = 2000 Kč/ den. Řekněme měsí má 30 dní, protože žebrá i o víkendě. To máme 2000 x 30 = 60000Kč čistého za měsíc. Kdo to z Vás má? A on to prochlastá - povětšinou. Pokuď neodevzdává daň králi žebráků tak 60%, který mu povolí to místo za tohle malé výpalné...

Není třeba chodit daleko. I u nás je dost velká socioskupina neoliberálních aktivistů, kteří si za naše peníze chtějí plnit vlastní sny. Přitom jsme pro ně jen nic nechápající masa zaostalců.

Kdysi bylo normální si na své cestování vydělat a pak cestovat. Dnešní "cestovatelé" pochopili, že mnohem pohodlnější a rychlejší cesta k penězům je obcházet sponzory, žebrat přes crowdfunding a stěžovat si, jak je dneska sehnat sponzora strašně těžká PRÁCE Největší ironií pak je, když takový "cestovatel" na svém blogu rozdává moudra typu "cestování není otázkou peněz, ale odvahy" a blog má prošpikovaný logy sponzorů a v každém třetím článku je nějaká ta skrytá reklama.

když na to nemám, tak nikam nejezdím. nebo s takovým "luxusem" abych na to měl.odjet přes půl planety na výlet a žebrat od místních na pobyt je spíš na jednu do zubů.

Zkuste nekomu v Asii vysvetlit, ze jste "chudy VS student z Evropy". Oni casto nemaji penize ani na to aby zaplatili zakladni vzdelani pro svoje deti.

Tak jsou mladí a chtějí sami sebe přesvědčit, že jsou nezávislí a cool a v podstatě všem udřeným masňákům nadřazeni jakž i celému "systému" vůbec, protože jim pak vyjde článek na IDNESU, že projeli svět za tři dolary denně. Ale zase proč ne, nikoho neomezují a pokud jim to lidi financují, ať si dělají, co chtějí.

Me to prijde podobné jako když si člověk vydělává jako Youtuber. Nepochopitelné. Ale když tímto způsobem dokáže z lidí dobrovolně vyrazit peníze, proč ne.